Kámen nebo vejce

Něco na aktuální téma

Tak to jsou věci na české politické scéně. Začínají nám po vajíčkách létat možná i kameny a česká „holubičí“ povaha je vše pryč. Na druhou stranu připomeňme si historické útoky na české politiky. Především zastřelení prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína. Porevoluční napadení komunistického předsedy Jiřího Svobody. Pozdější napadení Pavla Dostála, Jiřího Dolejše a řady dalších komunálních politiků. Když jsme již u této problematiky, je možno nahlédnout do stenozáznamů Poslanecké sněmovny za první republiky. V řadě případů si můžeme přečíst o chování komunistických i jiných poslanců jako o bouřlivých, probíhaly zde tahanice, pranice a v některých případech i rozbíjení zařízení Poslanecké sněmovny. Nelze omluvit to, že někdo hodí cokoliv po politikovi či jiném člověku, ale není rozhodně pravda, že je to něco nového, něco co není obvyklé.

Neobvyklá je hysterie okolo současné a poslední kauzy, jejímž účastníkem je Mirek Topolánek. V televizi nás šokovali, že po něm byly hozeny kameny, Topolánek se nechal vyfotit usmívající a s krvavou čarou přes obličej. Zajímavé na akci je celá řada věcí. Třeba to, že kámen nikde není, zatímco skořápek bylo na zemi vidět dost. Nebo to, že nikdo kromě Topolánkových lidí neřekl, že viděl kámen. Co mě ale překvapuje nejvíc je obrovský rozdíl mezi pohledem policie v tomto případě a v případě nešťastných vajíčkových útoků před Euro-volbami. V tomto případě se hned najde několik lidí, kteří zjistí SPZ auta s útočníky, druhý den se už ví kdo útočil, vše je označeno jako trestný čin a útok na veřejného činitele. Ještě před pár měsíci se policie maximálně snažila dodatečně oddělit házeče vajec od mítinku, aby je následně propustila, mnohdy je ani nekontrolovala, vše bylo označováno jako svobodné vyjadřování občanů k politice a naši politici veřejní činitelé nebyli. Rozdíl jistě nepatrný.

Díky opakujícím se kampaním, které jsou zaměřeny nikoliv na podporu programů, ale na zničení protivníka se nálady ve společnosti stále více radikalizují. Dokonce tak, že někteří lidé spolu již nejsou schopni komunikovat. Vzpomínám si na jednu těsně porevoluční akci, kterou jsem absolvoval jako dorůstající dítě. Jednalo se velkou vesnickou svatbu , která byla někdy v únoru 1990. Hosté přijeli z celé tehdy ještě velké republiky a zasedací pořádek se nedělal podle rodin či příbuzenství, ale podle politické příslušnosti. Takže bývalí komunisti a rychle převlečení komunisti za členy ODS seděli daleko od sebe. Mezi jednotlivými sekcemi seděli nekonfliktní typy. To si nedělám legraci, to tak fakt proběhlo. Začínám se pomalu bát, že podobné akce nás zase čekají. A začíná to vajíčky a možná i jedním kamenem.

Jsem přesvědčen, že kampaně by se měly dělat jinak. Lidi dnes nejsou zvědaví na to, co ti druzí dělají špatně a jak jsou to zprofanovaní lidé. Jsem přesvědčen o tom, že jsou zvědaví na to, co my budeme dělat proto, aby vše fungovalo lépe a jednodušeji. Voliči vědí, že my politici nejsme dokonalí, ostatně oni taky ne. Když pochopí, že naše práce může být užitečná i bez spoustu balastu, který k tomu často přidáváme, pak po nás přestanou házet vajíčka i kameny.

Městská část Praha 8

Městská část Praha 8

Facebook MČ Praha 8

Facebook MČ Praha 8

Praha.eu

Praha.eu

Měsíčník Osmička

Měsíčník Osmička

ČSSD Praha 8

ČSSD Praha 8

Městská část Praha 8

Úřad městské části Praha 8
Zenklova 1/35
180 48 Praha 8

roman.petrus@praha8.cz

+420 222 805 124