Statek Vraných

Statek Vraných

Statek Vraných je jedna z mála zachovaných kulturních památek v oblasti Bohnic. Na náměstí ve starých Bohnicích Vás tato budova hned zaujme.

Na náměstí ve starých Bohnicích, kde v posledních letech radnice Městské části Praha 8 začala pravidelněji pořádat různé kulturní akce, můžeme kromě kostela sv. Petra a Pavla najít i statek Vraných. Jeho adresa je čp. 1, Bohnická 36 a je k nepřehlédnutí. Celý dům je zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek 1. kategorie.

Čelní pohled na statek
Brána a branka

Vznik objektu bývá časově zařazován k roku 1777. Tento letopočet je totiž možný najít na trojúhelném štítě sedlové střechy. Ovšem toto datum asi bude spíše rokem jedné z přestaveb či obnovení. Je nepravděpodobné, že v blízkosti kostela, který byl založen v roce 1158, by dlouhodobě nestála stavení podobného typu. Ostatně nechme promluvit kroniky.

Obytná budova
Obytná budova a studna zevnitř

V roce 1568 je v gruntovní knize nejvyššího purkrabství zaznamenáno ve vsi šest gruntů, mezi nimi čp. 1 jako grunt Brože Krčmáře, v roce 1604 Jana Novákovitze. V roce 1654, po třicetileté válce, kdy zanikla i bohnická fara, je uvedeno v berní rule, že selský grunt Nováčkovský je stavení rozbořené a pusté. Rychta holešovická z roku 1659 uvádí grunt po Janu Nováčkovském, který byl pustý ještě roku 1663, a teprve 1672 jej koupil Jakub Šťastný a roku 1711 Jiří Houdek. Gruntovní kniha holešovická z roku 1728 uvádí dvůr Jiřího Hudka. Ve výkazu desátků statek Houdků.

Okna obytné budovy
Obytná budova ze zahrady

Asi od počátku 19. století patřil statek Vraným. Do tohoto rodu, který je z Mělnicka, Lužce n. Vltavou a Vesňan, se provdala jedna Houdkova dcera. Podle údajně starší zprávy v tisku přespal ve statku Vraných Napoleon, patrně roku 1813. V roce 1827 vznikl velký požár v čp. 6 a vyhořely všechny objekty na západní straně návsi a to včetně čp. 1. Po požáru byla pravděpodobně přistavěna ke špýcharu pavlač, stodola je datována uvnitř na zdi též letopočtem 1829. Protože školní budova čp. 3 byla obnovena teprve v roce 1839, sloužila mezitím sýpka špýcharu sedláka Antonína Vraného dočasně jako učebna za roční nájem 40 zlatých.

Špýchar ze zahrady
Špýchar ze zahrady

V roce 1927 byl vydlážděn chodník před statkem do návsi mramorovou mozaikovou dlažbou (datováno před čp. 4). Statek zdědili synové Karel (soudní rada 1873 – 1949) a Vilém (zemřel asi 1955, ještě dříve jeho první žena Anna). Polnosti byly již za první republiky předány zemskému statku. Po Vilémovi zdědila objekt jeho druhá manželka Helena, která přišla do statku jako služebná v devatenácti letech asi v roce 1945 (provdaná Suchánková). V roce 1968 byl zpustlý statek od paní Suchánkové odkoupen. V říjnu téhož roku byly zahájeny stavební práce na náročné rekonstrukci pod vedením stavitele Vladimíra Koláře. Při těchto pracích V. Kolář nešťastnou náhodou v roce 1978 zemřel. V současnosti statek vlastní Magistrát hl. m. Prahy, správou objektu je pověřena Solid, a.s. a užívá ho archeologické oddělení Státního ústavu památek.

Detail špýcharu
Detail špýcharu

Z náměstí můžeme vidět klasickou půlkruhovou brána a vlevo malou branku pro pěší. Z náměstí vidíme dvě budovy. Napravo se jedná o obytnou budovu a nalevo o patrový špýchar. Vzhledem k příležitostným prohlídkám je po příchodu vidět napravo před domem studnu. Ta je hluboká 15 metrů, průměr studny je 2 metry a je komplet vytesaná ve skále. Do budov se bohužel nedalo vejít, takže z vyprávění je možné odvodit, že budova má tradiční trojdílnou dispozici, rozlehlou vstupní síní s dřívější kuchyní. Ze síně zasahuje klenutá chlebová pec do dřívější velké světnice s třemi okny do návsi, později rozdělené na menší místnosti. Dále zde najdeme druhou světnici a podsklepenou komoru. Stropy jsou vesměs dřevěné s rákosovou omítkou a s násypem plev, opatřené záklopem z bidel s hliněnou mazaninou na půdě.

Průčelí špýcharu
Průčelí špýcharu

Ve špýcharu se dostaneme z ústřední síně do klenuté komory na východní straně přízemí, dále schody do sklepa pod komorou a schody do poschodí. Na západní straně síně je konírna s pískovcovými žlaby, která má samostatný vstup ze dvora. V prvním poschodí je uprostřed černá kuchyně, zaklenutá do dubových nosných trámů, s malou komůrkou. Na východní straně najdeme výměnek, na západní straně pak sýpku se schody na půdu. Do dvora krytá pavlač, nad přízemím klenutá. Nad sýpkou je trámový záklopový strop, nad výměnkem, síní a pavlačí s rákosovou omítkou. Špýchar, brána a východní průčelí obytné budovy má bohatou pozdně barokně štukovanou výzdobu.

Zahrada se stodolou
Stodola

Východní budovy objektu byly upraveny do dnešního vzhledu s bohatou štukovou výzdobou vysoké hodnoty (a špýchar pravděpodobně postaven) v roce 1777 podle datování na průčelí. Kromě těchto dvou budov, je ještě na konci jakéhosi zatravněného náměstíčka, velká stodola. Stodola je datována na zdi uvnitř letopočtem 1807. Mezi budovami a stodolou pravděpodobně stály další budovy anebo maštale, dnes je zde upravený trávník, malá zahrádka a řada krásných akátů.

Stodola zvenku
Obě budovy ze zahrady

Část textu, převážně historické povídání, jsem převzal z knihy, Bohnice slaví 850 let od vysvěcení kostela sv. Petra a Pavla. Kniha byla vydána v roce 2008.

Městská část Praha 8

Městská část Praha 8

Facebook MČ Praha 8

Facebook MČ Praha 8

Praha.eu

Praha.eu

Měsíčník Osmička

Měsíčník Osmička

ČSSD Praha 8

ČSSD Praha 8

Městská část Praha 8

Úřad městské části Praha 8
Zenklova 1/35
180 48 Praha 8

roman.petrus@praha8.cz

+420 222 805 124