Negrelliho viadukt

Viadukt
Viadukt

Tato stavba není stavbou jen na Praze 8, ale zasahuje i na další městské části, přesto je pro Prahu 8 jistou dominantou. Je to druhý nejdelší most přes Vltavu v Praze. Tento most je někdy zatracován pro svou „ohyzdnost“ a především pro dopravní komplikace, které působí. Přesto bychom se o něj měli zajímat, protože ona „ohyzdnost“ je pouze zdánlivá a mnohdy je způsobená pozdější zástavbou a přístavbou za které most nemůže. Především hrozivé využití prostor pod klenbami jako různá skladiště a dílny je opravdu hrozné a most tak ztrácí svůj půvab.

Fotky jsem se snažil klást za sebe logicky od začátku Prahy 8 u autobusového nádraží na Florenci až po překročení Vltavy na Prahu 7. Mosta samořejmě pokračuje i dál.

Viadukt
Viadukt

Autor stavby Alois Negrelli je postavou poněkud tajemnou. Neví se ani příliš, jaké národnosti byl. Byl označován za švýcarského, italského rodáka. Pravda je, že se narodil v jižních Tyrolích, které dnes spadají pod Itálii, ale v tehdejší době to bylo území spadající pod Rakousko-Uhersko. Tento muž se narodil v roce 1799 a zemřel v roce 1858. Byl to stavitel a konstruktér kamenných mostů, a to především železničních. Projektoval však i regulace velkých řek i mořských průplavů. Mimo jiné připlavil i projekt Suezského průplavu, který po jeho smrti uskutečnil podnikatel Lesseps. Podle jeho prejtu byl regulován i Rýn a pravděpodobně i řada českých toků.

Viadukt
Viadukt

Pražský viadukt byl budován v letech 1846 – 1849 a odevzdán do provozu byl 1. 6. 1850. Snahou stavitelů bylo přivést do jediného nádraží v Praze (nynějšího Masarykova nádraží) železniční tratě ze severu, tedy z Děčína a především z Drážďan. Stavba byla velmi náročná i díky přírodním podmínkám. Přechod přes Vltavu nebyl tak klidný jako dnes. Vltava nebyla regulována, a tak zde byla řada ostrovů a mnoho ramen řeky.

Viadukt
Viadukt

Od začátku byla stavba kritizována. Především z toho důvodu, že je to příliš velký zásah ve středu města. Přívod ze severu měl být podle mnohých výrazněji východním směrem. Negativní smýšlení o mostu má možná příčinu i v tom, že se most dlouze nazýval „viadukt Společnosti státní dráhy“ či „železniční viadukt z Karlína do Holešovic“. Jeho současné jméno se začíná používat až v padesátých letech 20. století. Na stavbě viaduktu pracovalo tři tisíce dělníků a náklady činily jeden a půl miliónu rakouských zlatých. Na projektu spolupracoval i český inženýr Jan Perner.

Viadukt
Viadukt

Se začátkem stavby souvisí i příběh jedné pražské povodně z března roku 1845, která zasáhla kromě Prahy i celé povodí Vltavy. Také však příběh dvou podnikavých firem bratrů Kleinových a Vojtěcha Lanny. Ti ihned po povodni, vědomi si toho, že domy, které budou v budoucnu vadit dráze, jsou srovnány se zemí a není radno je znovu nechat postavit, požádali o svěření výstavby celé trasy železnice mezi Prahou a Ústím nad Labem. To však nešlo bez veřejného řízení, takže tento nápad byl jakoby zamítnut. Ovšem již v červnu – tedy o tři měsíce později, byla zadána práce na stavbě Praha – Kralupy nad Vltavou sdružení Kleinové-Lanna.

Viadukt
Viadukt

Technická specifikace mostu je impozantní. Celková délka mostu je 1110 metrů do níž však není započítána celá později vystavěná východní větev. Byl postaven původně v jednotné koncepci kvádrových kleneb, jichž bylo použito kromě bočních podchodů pro pěší celkem 85. Z toho bylo 76 polokruhových o rozpětí 10,75 metrů a nebo 6,39 metrů. Ostatní byly segmentové o rozpětí 25,29 a jedna pak o rozpětí 11,30 metrů. Polokruhové otvory byly v Karlíně a na Štvanici a Bubenském nábřeží. Segmentové otvory se pak klenuly především nad neregulovanou Vltavou. Šířka mostu pak byla 7,60 metrů a byla určena pro dvoukolejné železniční tratě.

Viadukt
Viadukt

Během přístaveb pak byl ale původně zamýšlený systém stavby porušen. Nejvýrazněji to bylo při položení třetí posunovací slepé koleje na předmostí, čímž bylo zrušeno kamenné zábradlí a bylo nahrazeno zábradlím úzkým ocelovým. Zároveň v oblasti autobusového nádraží byla stavba vysunuta na železobetonové konzolky o 1,20 metru výše, čímž se původní architektonický styl totálně rozbořil.

Viadukt – stará kresba
Viadukt – stavba – stará kresba
Viadukt

Původně měl viadukt klenby ze zdiva kvádrového, z české žuly a obklady pilířů pak byly z pískovce se žulovými kvádry na rozích. Pilíře byly založeny na dřevěných roštech. Jednota materiálu pak byla narušena především stavbou tzv. východní větve do Karlína. Tato dodatečná stavba sice částečně zachovávala tendenci polokruhových kleneb, a to i přibližně týchž rozpětí jako větev západní, ale zdivo už bylo z cihel. Také přemostění širokých ulic jako Pernerova již je řešeno jen jedním obloukem. Díky tomu se stalo, že rozvětvené předmostí viaduktu bylo z každé strany tvořeno jiným materiálem.

Při rekonstrukci v padesátých letech minulého století se pak ukázalo, že zatímco kamenné zdivo přežilo bez problému, výrazně mladší cihelné zdivo již bylo narušeno a potřebovalo rekonstrukci, a to ve formě betonu.

Městská část Praha 8

Městská část Praha 8

Facebook MČ Praha 8

Facebook MČ Praha 8

Praha.eu

Praha.eu

Měsíčník Osmička

Měsíčník Osmička

ČSSD Praha 8

ČSSD Praha 8

Městská část Praha 8

Úřad městské části Praha 8
Zenklova 1/35
180 48 Praha 8

roman.petrus@praha8.cz

+420 222 805 124