Základní škola na Lyčkově náměstí

Celek

Tato budova poutá pozornost již pohledem od Sokolovské ulice a svou dominantní sílu získá ve chvíli kdy pozorovatel přijde na Lyčkovo náměstí do parku před školou. Toto náměstí se častokrát přejmenovávalo. Nejprve se jmenovalo Riegrovo, pak Erbenovo, pak zase Riegrovo a nakonec Lyčkovo.

Pravé křídlo
Levé křídlo

Jména politika Františka Ladislava Riegra a spisovatele Karla Jaromíra Erbena jsou dostatečně známá, ale kdo to byl Břetislav Lyčka? Tento velký vlastenec a lékař se účastnil velmi intenzivně protifašistického odboje a byl doktorem, který ošetřil Jana Kubiše zraněného během atentátu na Heydricha. Velmi statečně se zachoval, když byl v roce 1942 odhalen. Ve chvíli kdy se ocitl v obklíčení, tak se zastřelil.

Komenský

Vraťme se však ke škole, tedy k budově postavené ve stylu secese. Vznik školy sebou nese zajímavý příběh. Na dnešním místě školy byla vojenská střelnice blízké Invalidovny. Navíc pozemky patřily armádě. Tehdejší karlínští radní (Karlín v té době ještě nepatřil pod město Praha) se snažili již od roku 1871 rozšířit své město o další prostory a pozemky a požádali o tyto pozemky. Jak to už s armádou bývá, rozhovory se táhly dlouhá léta, a k prodeji tak došlo až 21. března 1900. Karlínští nakonec za pozemky museli zaplatit ministerstvu války 1 600 000 korun. Paradoxní je, že by střelnice musela být stejně zrušena, protože začala být obyvatelstvu nebezpečná.

Pohled zespoda
Dnešní vchod do ZŠ

Přestože původně chtěli karlínští radní stavět další obytné domy, nakonec se po dlouhých jednáních rozhodli pro novou školu, protože se jim již nedostávalo volných míst na škole obecní. Proto byl vyhlášen konkurz na vypracování projektu. V porotě zasedli jak političtí představitelé Karlína a ředitelé škol, tak i stavební rada a architekti. Dne 8. října 1903 přiřkla tato porota první cenu studentu architektury Pavlu Jánakovi, který tak zvítězil se studentským projektem. Druhým byl pak Josef Sakař a třetí Otakar Polák. Všechny návrhy pak vítězové měli dopracovat za další finanční odměnu. Po tomto zpracování pak bylo řečeno, že první a třetí návrh je finančně velmi nepřijatelný, a proto byl výrobou závěrečného návrhu pověřen Josef Sakař. Tento návrh byl pak schválen 6. června 1904.

Levé křídlo – detail
Levé křídlo – detail

Další konkurs byl pak vyhlášen na samotnou stavbu. Tu vyhrála firma Matěje Blechy, která stavbu skutečně provedla, ale byla vázána závazkem dát řemeslné práce na stavbě přednostně karlínským řemeslníkům. Základní kámen školy byl položen starostou Jindřichem Ronzem dne 6. září 1904. Jak to u těchto staveb bývá, byla vložena do základů měděná kazeta, kde se nacházely noviny Národní listy, Hlas národa, Karlínské listy a Národní politiky, ale také mince a pamětní spis. Následně byla měděná kazeta zaletována a zalita cementem. Sám pan starosta přidal první lžíci cementu. Stavba trvala až do konce srpna roku 1906 a původní odhadní cena 400 000 korun se vyšplhala i se započtením pozemku na 951 375 korun. Tato cena zahrnovala i vnitřní vybavení.

Pohled na budovu zezadu
Dvůr vzadu budovy

V roce 1906 měla škola 18 tříd a v každé třídě byl na průčelní straně umístěn krucifix od akademického sochaře V. Cvekla. Nechyběly ani podobizny císaře Františka Josefa I. Od malíře Františka Ženíška. Ale škola byla i jinak vybavena na svou dobu perfektně. Tělocvična se šatnami a sprchami, dvě pracovny, dvě kreslírny, osm kabinetů, dvě ředitelny pro dívčí a chlapeckou část, dvě sborovny, čtyři třídy a kabinet pro mateřskou školu a samozřejmě slavnostní síň. Kromě toho zde byly ještě čtyři byty, z toho dva pro ředitele a dva pro školníky. Před budovou měla škola dvě zahrádky za budovou pak dvůr a hřiště. Škola tak spravovala pozemek o velikosti 4615 metrů.

Pravé křídlo – detail
Pravé křídlo – detail

Budova školy je skutečně impozantní. Střed budovy má tři patra, po stranách pak jsou patra dvě. Vzhledem k tomu, že se původně jednalo o dvě školy, má i dva vchody. Nad hlavní římsou je vysoký stupňovitý štít, který je vyzdoben motivem svatováclavské koruny a především plastickým reliéfem sv. Václava na koni od sochaře K. Nováka. Nápis, který si zde můžete přečíst zní: „Sv. Václave nedej zahynouti nám ni budoucím“. Pod reliéfem jsou elektrické hodiny doplněné po stranách plastickou dekorací – rozepjatými křídly s přesýpacími hodinami. Když zvedneme svůj pohled ještě výše, uvidíme osmibokou věžičku s vysokou lucernou a cibulovitou bání věnčenou ochozem.

Pravé křídlo – detail
Vchod do MŠ

I portály vchodů jsou vyzdobeny. Jde o práce sochařů Štrunce a Máry. Jedná se o plastické skupiny s reliéfem J. A. Komenského a jeho životopisnými daty. Malířská výzdoba hlavního průčelí byla provedena malíři K. Klusáčkem a J Köhlerem. Motivem výzdoby jsou historické události Karlína. Zachycena je zde slavnost při korunovaci krále Ferdinanda Dobrotivého na Invalidovně 14. září 1836 a zároveň smíření Jana Žižky s Pražany, ke kterému došlo na Špitálských polích rovněž 14. září, ale v roce 1424. Popis výzdoby budovy zde však nekončí. V meziokenních freskách spatříme výjevy z dětského života a nad okny si můžeme přečíst řadu mravoučných zásad. Například: „Vlast poznej a miluj“, „Vědění poklad největší“, „Každý počátek je těžký“, „Škola druhá matka sladká“, klasické „Škola základ života“ a mnohé další. Když se přesuneme ke křídlům budov, které za svými štíty skrývaly ředitelské byty, tak zde najdeme obrazy Cyrila a Metoděje.

Riegrovo namesti 1915
Nové školy – 1907

Školní život začal v budově ve školním roce 1906 –1907. Již dne 30. září 1906 ji vysvětil pražský arcibiskup Lev kardinál Skrbenský z Hříště. Hned v prvním roce školy dostala škola největší možnou poctu, když ji navštívil dne 15. dubna 1906 císař František Josef I., který se podepsal i do kroniky školy. Kronika školy pak dále popisuje dění v následujících letech. Zajímavou, i když pro školu hroznou etapou byla druhá světová válka a okupace českých zemí. Dne 17. listopadu 1939 dostal ředitel školy vzkaz, že bude 19. listopadu škola zabrána, což se také stalo. Nacisté následně velkou budovu používali k různým účelům a škola byla naprosto zdevastována. Poté musela následně projít rekonstrukcí a vyučování zde začalo až 27. října 1945.

Nové školy – 1919
Nové školy

Další osudy školy jsou už klasické a škola si prošla mnohými změnami reforem školství a četnými změnami výchovně vzdělávací soustavy. V současné době sídlí ve škole Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy. V areálu je také stále mateřská škola se zahradou. V průběhu devadesátých let byla před školou výrazně omezena doprava a zrekonstruován park. Bohužel ničivé povodně v roce 2002 vzaly škole i okolí kus své bývalé krásy. Ve škole zaplavila voda suterén s výukovými prostory a zničeno bylo i přízemí budovy. Bylo potřeba mnoho finančních příspěvků, aby se škola a okolí opět proměnily do současné podoby. Opravy stály 40 miliónů korun a přispíval Magistrát Hl. m. Prahy, Městská část Prahy 8 a především sponzorské příspěvky, které přesáhly 25 miliónů korun.

Městská část Praha 8

Městská část Praha 8

Facebook MČ Praha 8

Facebook MČ Praha 8

Praha.eu

Praha.eu

Měsíčník Osmička

Měsíčník Osmička

ČSSD Praha 8

ČSSD Praha 8

Městská část Praha 8

Úřad městské části Praha 8
Zenklova 1/35
180 48 Praha 8

roman.petrus@praha8.cz

+420 222 805 124