Libeňský plynojem

Pohled zblízka
Pohled zdálky

Nad Palmovkou se v Libni tyčí jasně stříbrná dominanta ve tvaru koule. Je vidět z mnoha úhlů a mnoha míst v Praze 8 a je i velmi obdivovaným objektem nejen pro kolemjdoucí, ale i pro umělce. Tak si o tomto objektu něco řekněme.

Koule

Plynojemy vznikaly, aby se díky nim vyrovnaly rozdíly mezi výrobou a spotřebou plynu. Tedy v noční době, kdy byla spotřeba plynu nižší, se v těchto plynojemech plyn shromažďoval a přes den byl tento plyn zase používán. První plynojem na světě byl postaven v roce 1927 v Chicagu. Náš libeňský plynojem vznikl již o pět let později a slavnostně byl otevřen v červenci 1932.

U nohou
Zespodu plynojemu

Nejprve nějaké technické údaje. Průměr plynojemu je 20 metrů a maximální možný přetlak byl 0,3 MPa (tedy tři atmosféry). Objem plynojemu je 4189 metrů krychlových a plechy, kterými je plynojem snýtován mají 14 milimetrů. Do plynojemu se mohlo uzavřít až 12 564 metrů krychlových plynu. Celková hmotnost plynojemu je 270 tun. Plynojem postavilo Vítkovické horní a hutní těžařstvo a na zařízení se podílela karlínská firma Kolben a Daněk. Hlavním inženýrem stavby se stal Ing. Dr. Tomáš Keclík.

Pod koulí
Plášť

Libeňský plynojem byl postaven pro průmyslové oblasti Libeň a Vysočany. Ovšem svému účelu sloužil jen do konce druhé světové války. V květnových dnech roku 1945 došlo při bojích k několika průstřelům plynojemu a následně byl plynojem zasažen i dělem. Plynojem již nebyl opraven, ostatně jeho kapacita by pár let po válce již naprosto nestačila rozvíjejícímu se používání plynu.

Plášť s náznaky střel
Detaily

Co s Libeňským plynojemem dál se rozhodlo vlastně náhodou. V roce 1947 navštívila Prahu delegace britských vědců a na návštěvě je hostil Letecký výzkumný ústav v Letňanech. Během cesty delegáti uviděli budovu plynojemu a poznamenali, že by v těchto prostorách mohl být podtlakový rezervoár pro aerodynamický tunel. V roce 1949 se k tomuto námětu přistoupilo a plynojem začal sloužit novému účelu.

Detaily
Aerodynamický tunel

Systém funkčnosti nedokážu příliš dobře vysvětlit a to ani po osobní prohlídce. Důležité však je, že v aerodynamickém tunelu je možné vyvinout proudění vzduchu vyšší než rychlost zvuku. Testují se zde modely letadel či jednotlivých součástí převážně leteckého průmyslu. Dnešní Výzkumný a zkušební letecký ústav a. s. zde pracuje podnes. Ostatně v okolí Palmovky je dodnes možné zaslechnout několikavteřinové hučení.

Pohled do tunelu
Prvorepubliková pohlednice s plynojemem

Během první republiky byl objekt plynojemu vděčným námětem řady umělců. Na obrazech i grafikách jej zaznamenali Kamil Lhoták, Cyril Bouda, František Gross a další. Je možné jej znát i ve fotografiích Miroslava Háka, Josefa Sudka či Václava Chocholy. O plynojemu zpívá i v jedné písni Vlasta Burian a v literatuře jej využil Josef Škvorecký v básni Blues libeňského plynojemu. Na starších obrazech či fotografiích můžeme vidět původní holý kopec s jasnou dominantou plynojemu. Dnes již toto neuvidíme, protože v 50. letech byly kolem objektu vysázeny topoly. Dnes se píše, že z důvodu utajení.

Městská část Praha 8

Městská část Praha 8

Facebook MČ Praha 8

Facebook MČ Praha 8

Praha.eu

Praha.eu

Měsíčník Osmička

Měsíčník Osmička

ČSSD Praha 8

ČSSD Praha 8

Městská část Praha 8

Úřad městské části Praha 8
Zenklova 1/35
180 48 Praha 8

roman.petrus@praha8.cz

+420 222 805 124