Co se děje, dělo a bude dít na Praze 8 (23. 6. - 27. 6. 2014)

Praha chce otevřít modré zóny: parkovat v nich budou smět i přespolní řidiči

Zaparkovat v modré zóně pro rezidenty, i když na daném místě nebydlíte? Až dosud to nebylo možné. Praha ale chystá průlomovou změnu. V zónách budou moci nově zaparkovat i přespolní řidiči. Podmínkou bude platba parkovného přes chytrý mobil, parkování bude omezeno na dvě hodiny. Magistrát s tím počítá v rámci nového systému zón placeného stání. V telefonu budou mít lidé nahranou aplikaci, jejímž prostřednictvím zaplatí. Magistrát považoval za nutné umožnit parkování v hodinách, kdy nejsou zóny využívány rezidenty. Zóny se zároveň od září rozšíří do dalších městských částí, nyní fungují v Praze 1, 2, 3, 7 a části Prahy 16. Nový systém ještě musí schválit pražští zastupitelé. Důvodem, proč se hlavní město k „prolomení" modrých zón rozhodlo, byla snaha umožnit parkování například živnostníkům. Ti totiž dosud v zónách nemohli parkovat. V novém systému budou kromě modrých zón ještě fialová a oranžová. Ve fialové budou moci zaparkovat rezidenti i přespolní, kteří tu budou moci platit parkovné v automatech. V oranžové zóně pak bude moci po zaplacení parkovat kdokoliv a rezidenti již nebudou mít na místa v ní automatický nárok. Zároveň si rezidenti budou moci koupit kartu buď do celé městské části, nebo jen do okolí svého bezprostředního bydliště, která bude levnější. Základem systému bude databáze registračních značek vozidel, jejichž řidiči kartu mají. Parkování bude městská policie kontrolovat elektronicky – bude mít ruční čtečky značek a navíc čtečky ve voze, který projede ulici a načte značky všech zaparkovaných aut. Pilotní projekt nového systému by měl začít v září a trvat do prosince letošního roku. Zóny přibudou na území Prahy 5, 6 a 8. V následujících deseti letech by se měly dále rozšiřovat, mimo jiné například na Prahu 11, 13 nebo 18.

Nejdelší, nejhlubší, nejstarší. Co nejspíš o metru nevíte

Kolik cestujících se ročně projede metrem? Od roku 1974, kdy začalo jezdit v hlavním městě metro, počet přepravených cestujících rok od roku narůstal, a to až do roku 1992, kdy bylo za jeden rok přepraveno zhruba 630 milionů cestujících. Do roku 1996 pak cestujících ubývalo (406 milionů přepravených za rok). V roce 2008 se situace ustálila a roční statistiky se od té doby od sebe příliš neliší. Loni bylo například přepraveno 583 milionů cestujících. Nový rekord by mohl padnout příští rok. Očekává se, že prodlouženou trasu metra A do Motola bude ročně využívat zhruba 90 milionů cestujících. Kde se v metru bere vítr? Z tunelu to zafouká a cestujícím na nástupišti je v tu ránu jasné, že se do stanice blíží souprava metra. Na vítr v metru jsou Pražané zvyklí. Ale kde se bere? Vzniká vždy ve chvíli, kdy tubusem metra projíždí souprava. Ta před sebou tlačí vzduch, který nemá možnost před vlakem ustoupit jinam než dopředu. Jde o takzvaný pístový efekt. Sílu větru ovlivňuje především rychlost soupravy a délka tunelu. Čím větší rychlost, tím větší vítr. Čím delší tunel, tím to na peroně také více fouká. Mezi největrnější stanice patří například Radlická, Chodov či Roztyly.

59 100 metrů dlouhé je pražské metro. Podle plánů ze 70. let mělo být téměř dvakrát delší. 1 778 vlakových spojů metra je průměrně vypraveno během jednoho pracovního dne. 35,6 km/h je průměrná rychlost metra. Do toho se počítá i stání ve stanicích. Nejvyšší povolená rychlost v tunelech je 80 km/h. Pražské metro má v současné době 57 stanic, z toho je 36 bezbariérových. Příští rok přibudou další čtyři stanice na trase A a všechny budou mít bezbariérovou úpravu. Dopravní podnik chce mít do roku 2025 bezbariérové všechny stanice. Loni bylo také zbývajících osm stanic metra upraveno vodicími linkami pro nevidomé. V současné době se chystá výstavba tří výtahů. Ty vzniknou ve stanici Můstek, I. P. Pavlova a Anděl. Následně přijde na řadu také stanice metra Palmovka a Opatov. Nej pražského metra Nejhlubší stanice: Náměstí Míru (53 metrů) Nejmělčejší stanice: Hůrka (1,7 metru) Nejdelší eskalátory: Náměstí Míru (87 metrů) – jízda do stanice trvá přes dvě minuty. Nejkratší vzdálenost: mezi stanicemi: Hl. nádraží – Muzeum (425 m) Nejdelší mezistaniční vzdálenost Nádraží Holešovice – Kobylisy (2 748 m) Nejstarší stanice: V letech 1952 a 1959 se začala stavět stanice metra Klárov, která však nikdy nebyla v provozu. Nejspíš se jednalo o zástěrku pro výstavbu krytu. V té době totiž ještě neexistovala platná koncepce metra. Za nejstarší stanici se tak dá považovat Hlavní nádraží, začala se stavět v roce 1972.

Z nejhoršího venku, stavba na Palmovce pokračuje

Kolaudace miliardové budovy radnice osmičky se plánuje na rok 2016. Obyvatele Libně by stavba administrativní budovy za více než miliardu korun, ve které má najít své sídlo radnice Prahy 8 a další obchody a služby, příliš trápit neměla. Staveniště už je napojené na kanalizaci u Kauflandu i na přípojku vody z ulice Zenklova. Nyní zbývá pouze provést výjezd propojovací komunikace do ulice Sokolovská. Termín zatím není znám. V souvislosti se stavbou – která má být hotova do dubna 2016 – budou probíhat i další práce, ty však nejsou v režii stavitele. Provádí si je správci sítí sami. To se týká například přípojek na plyn nebo na infrastrukturu mobilních operátorů. Tam termíny neznáme. Stavba radnice podle návrhu architekta Jaroslava Pleskota byla schválena už před čtyřmi roky, hotovo mělo být do loňského roku. Teprve letos v únoru ale radnice získala stavební povolení. Zlepšit by se mělo fungování úřadu, protože nyní úředníci sídlí ve více budovách. Po dokončení by z oblasti měli také zmizet narkomani a bezdomovci.

Městská část Praha 8

Městská část Praha 8

Facebook MČ Praha 8

Facebook MČ Praha 8

Praha.eu

Praha.eu

Měsíčník Osmička

Měsíčník Osmička

ČSSD Praha 8

ČSSD Praha 8

Městská část Praha 8

Úřad městské části Praha 8
Zenklova 1/35
180 48 Praha 8

roman.petrus@praha8.cz

+420 222 805 124